Letěl jsem prvně v životě, a proto pro ty kdo již mají nějaké ty hodiny v letadle za sebou, může být článek místy nezajímavý.
Původně jsem plánoval dopravu na Ruzyň normální městskou dopravou, je lepší se domluvit s někým, kdo vás na letiště odveze (je to pohodlnější a nebudete se zbytečně stresovat a mačkat v davu lidí před už tak náročnou cestou). Díky Jakube
Na letence je uvedeno, aby se cestující dostavil 2h před plánovaným odletem a jelikož jsem tak učinit musím říct, že jsem se poté 2h nudil na letišti. Proces nástupu do letadla je pro neznalé relativně zajímavý a je obestřen rouškou tajemství, kterou ale vidí člověk i v jízdě na kole do doby, než to zkusí takříkajíc na vlastní kůži.
- Cheack-in – předložíte letenku, pas a zavazadla u přepážky svojí společnosti, se kterou letíte. Velké zavazadlo je vám odebráno a domluvíte se, na kterém letišti si zavazadlo vyzvednete zpět. Ideální je finální destinace, ale je možné, že si zavazadlo budete muset vyzvednout na některém z přestupů.
- Bezcelní zóna – spousty „šopů“ s blbostmi (levnější chlast) ale jinak nezajímavé až na možnost ulovit něco „normálního“ před odletem k jídlu. V Londýně jsem využil i možnost se zdarma vysprchovat
bohužel jsem si do příručního zavazadla nevzal ručník, takže docela kosa a chvilka skákaní ve sprše
- Spánek na letišti pro mě bylo něco nepředstavitelného, ale když jsem pozoroval okolí, kde každý spal, tak jsem to zkusil také. Někteří v mém okolí byli úspěšní a já nespěšný
možná protože jsem měl zábrany se natáhnout a bezstarostně zavřít oči. Jinak se spánkem není problém, policie ani letištní ochranka nic nenamítá
. - Let a žaludeční nevolnost – tohle jsem nějak nepochopil, start je podobný jízdě v rychlém autě s trochou náklonu, jediný problém by mohl být při přistávání, kdy jsou menší náhlé propady ve výšce letu a tudíž záporné přetížení ale jinak pohoda.
Jak už jsem se zmínil, můj let začínal na pražské Ruzyni a celkem jsem strávil cestou na Nový Zéland 44h čistého času a z toho jsem spal přibližně 6h, takže zážitek to byl opravu intenzivní – to mi věřte. Let z Prahy do Londýna byl opravdu krátkou částí cesty ale jako první let dopravním letadlem v životě, to byla příprava více než dostačující. ČSA podávala v ekonomické třídě bagetu a k pití nealko, pivo a víno.
Londýn
Další část cesty byl pro mě Londýn, kde jsem viděl prvně tolik arabů pohromadě naživo (respekt)
. Londýnské Heathrow je městem samo o sobě, kdy mezi jednotlivými terminály je non-stop kyvadlová podzemka a i člověk, který je zvyklý na městskou dopravu může mít problémy. Naneštěstí pro mě v den kdy jsem dorazil do Londýna já, se Cheack-in společnosti Royal Brunei Airlines stěhoval v noci z 8.3. na 9.3. z terminálu 3 na terminál 4 a tak jsem měl trochu obavu zda vůbec poletím, když jsem nemohl ve 23h najít přepážku své společnosti
Dubai
Dubai je asi krásná, ale já ji bohužel viděl jen z letadla a to ještě v noci. To co mě na Dubai zaujalo vůbec nejvíce, byla rychlost kontroly, kterou jsme prošli. Člověk se prakticky nestihl ani rozhlédnout a najednou měl kontrolu za sebou ani nevěděl jak (asi tam mají mašinky, které člověka svléknou, ani nemrkne).
Bandar
Bandar (Brunei) je oproti předchozím zmiňovaným kousek vybetonované plochy s jednou halou a několika hangáry (trochu děsivé když tam přistáváte s Boeing 767) a před přistáním zde jste v letadle upozorněni na fakt, že drogy jsou v této zemi zakázané pod trestem smrti (trochu strach).
Brisbane
Brisbane je opět na velmi dobré úrovni, jen snad perličkou je, že jsem jako jediný cestující z našeho letadla šel na „bomb examination“ naštěstí se pod tím neskrývá nic děsivého, jen otestováni rukou proti reziduálním zbytkům explozivních látek a celé to zabere cca 5minut (respekt) :-)
Skvělé dárky k narozeninám nebo jiné originální dárky najdete na Funconcept.cz.
Auckland
Auckland byl finální destinací, kdy rozhovor s úředníkem pasové kontroly byl trochu vyčerpávající po 44h hodinách na cestě ale byl to příjemný rozhovor vedený přátelskou formou o vašich plánech na Novém Zélandu. Poté už jen razítko do pasu s udělením víza (peníze, pojištění ani nic dalšího kromě pasu , formuláře vyplněného v letadle a elektronického víza jsem prokazovat nemusel). Dále se pokračuje směr (biological risk) kde po konverzaci s úředníkem jsem ukázal jen boty, zda jsou čisté a šup k rentgenu a hurá jsme v letištní hale v Aucklandu tadáááááááá
Pár zajímavostí z letu:
2x náplast v Bandaru stojí 1$ (USD)
Letíte-li s Royal Brunei Airlines, každý let musí být požehnán a tak si před každým vzletem poslechnete arabskou modlitbu (nebojte se, nejsou magoři, aby si ničili vlastní letadla, i když v Londýně mě to vyděsilo). Dále budete mít stále aktuální informace z palubního počítače, kterým směrem a v jaké vzdálenosti je Mecca




Zatím bez komentáře