Borneo – Gunung Mulu národní park » Jiří Petřík

Borneo naskýtá jedinečnou možnost vidět unikátní endemické druhy zvířat a rostlin a nejlepší cesta jak je poznat je vydat se doslova do džungle. A tak první z několika národních parků, který si dnes popíšeme bude Gunung Mulu národní park s největší rostlinou na světě.

Jak se tam dostat

Nejlepším bodem kde zůstat, pokud chcete vidět co možná nejvíc z Bornea v krátkém čase je město Kuching. Z centrálního autobusového nádraží si vezmete linku číslo 2 do stanice která se jmenuje 4 and 1/2 mile (anebo jednoduše řekněte řidiči, že chcete na express autobusovou zastávku), cena za “bas” je 1,50 MYR (Malaysian ringgi). Autobus do Lundu jede v 11h a stojí 10 MYR, pokladnu pro autobus do Lundu najdete úplně na konci autobusového nádraží a cesta zabere přibližně 1,5h. Z Lundu je nejednoduší vzít si místní taxi přímo do národního parku, cena je 10 MYR za cestu tam i zpět.

(ne)Kvalita dopravy

Teď se konečně dostáváme k pravému asijskému dobrodružství, na cestě do Lundu oproti cestě z Miri do Kuching už nenajdete nic co by připomínalo evropskou veřejnou dopravu 🙂 Pokud jste fanoušky driftování – kombinace déšť a autobus, který nejspíš brázdí silnice přes 40 let udělá své a budete si připadat jako na matějské. Ještě jsem se nezeptal, jestli tady mají něco jako technické kontroly ale prasklina přes 3/4 čelního skla u řidiče mi napovídá, že ptát se by bylo zbytečné. Pro milovníky upoutávek od Besip na ČT 1 a ČT2 je tu perlička v podobě předjíždění cisterny autobusem na dvojité plné čáře do zatáčky kam není vidět, mimochodem před zmíněným úsekem byla značka přikazují zákaz předjíždění (tuhle značku jsem tady viděl zatím jen jednou).

Taxi please aneb kvalita dopravy se “zvedá”. Taxi se pozná tak, že váš na autobusovém nádraží v Lundu odchytí týpek (na zpětném zrcátku má zavěšenou nějakou visačku – asi licence), naloží vás do různobarevného “auta”, ano tohle auto mělo nejspíš několik nehod ale pořád jezdí a to se počítá. Pokud se ptáte v čem spočívá ta zvýšená kvalita dopravy, tak je to v tom, že sedíte vzadu jako v limuzíně a pásy by jste hledali marně (kdysi tam byli – v interiéru jsou vidět díry po držácích).

Hurá jsme v parku

Gunung je znám zejména díky výskytu rostliny s největším květem na světě (Rafflesia Arnoldi), bohužel vykvete jen 1x za 9 měsíců na 4-6 dnů a poté umírá a tak vaše šance na úspěšné pozorování rozkvetlého květu jsou minimální.

Rafflesia Arnoldi

Jedovatí hadi, pavouci, stonožky a žáby jsou všude okolo vás, i tak by se dal popsat deštný prales na Borneu, jen je trochu škoda, že nejspíš žádné z nich neuvidíte, protože se vás jednoduše bojí a tak prakticky žádné nebezpečí nehrozí (spousta lidí si stejně jako já dříve myslí, že tyhle potvůrky na vás čekají aby vás mohli zabít ale opak je pravdou jelikož nejste jejich přirozenou kořistí a tak se jedná spíše o náhodné nehody a pokud koukáte pod nohy nejspíš se vám nic nestane).